Den desátý- Bílé potěšení

Den desátý. Bílé potěšení Devět dnů mých výplodu fantazie je docela dost, takže i když ráno nás přivítala úplně modrá obloha bez mráčku, bylo mě sděleno že než další podobný předchozím tak si to raději půjdou hodit. Co bych pro svoje miláčky neudělal. Když hodit tak hodit. Nakladam tedy lana, rodinku a vyrazíme na skály. Přesněji Bílá skála u Luk nad Jihlavou. Další ze zapomenutých skalních oblasti kde jsme ještě nebyli. Nejsme tady ale určitě naposled. Tohle je fakt pěkné místo. Zadní lidé, pouze trocha otravneho hmyzu na což má ale Lili skvostný sprej. Nevím co v to má namichane a ale smrdí to tak že po prvním striknuti vyhynuli všichni komáři v okolí dvou kilometrů. Při druhém se začalo kroutit listí a opadavat jehličí ze stromu. Při třetím se začali podlamovat kolena kravam pasoucim se na protější stráni tak jsem tu věc mysce raději zabavil a schoval. Teprve druhé letošní lezeni odpovídalo tomu jak dlouho jsme nebyli na skalách. Nicméně postavili jsme se k tomu se ctí. Musím pochválit všechny lezce za odhodlanost se kterou zvládli parádní výkony