Den devátý- sportovní odpoledne

Den devátý, sportovní odpoledne aneb pojďme si zaběhat. Po včerejší vyjizdce na vydrách, všechny pobolivala zadnice, některé i přednice a hlavně nás (hlavní motory titaniků) horní partie. Tak tedy vzhůru do sportovního milé děti a jdeme se rozhýbat. Celkem mě překvapilo že všichni tuhle nabídku přijali s nadšením. Možná proto že netuší co je čeká. Jen Lili která mě už trošičku zná, tak tuší a těší se o malinko méně. Celé mužstvo ( a ženstvo) bylo prevezeno do vhodného terénu. Bukový les, téměř bez podrostu, v pořádném kopci plném roklin. Zná někdo opičí běh? Ne? Tak vysvětlím, začal jsem pomalu odkryvat následující průběh. Běží se 30 vterin, pak se zastaví a následuje nějaký úkol ( odpocinek) třeba angličáky, žabáci, dřepy, nebo jiná odpočinková činnost na vydychani, a po splnění úkolu další běh do kopce. Toto se opakuje asi půl hodiny. Kdo do této chvíle nezhynul, toho čeká lehká protahovaci rozcvička po níž pokračujeme v opičím běhu. Po celou dobu ještě platí jedno pravidlo. Když zazní slovo veverka, všichni musí na stromy. Nejzábavnější části jsou potom na konci zvířátka. Všichni se postaví do řady pod kopcem, drepnou, a pak se do kopce dělají zabaci, raci, psi. To stejné následně z kopce. Bože to je krásných držkopádů. Říkali jsme si s Lili že jestli se na nás díval někde z posedu myslivec, tak tam možná sedí ještě teď. Přijede auto k lesu, vyběhne z něj rodinka a začne zmateně pobíhat po lese, válet se, lézt po čtyřech, skákat po stromech. Následně se, notně poskvrneni blatem, listím, mechem a kdoví čím ještě, zase poskladaji do auta a zmizí. Přejeme mu brzké uzdravení