Den osmý- otravné slunce

Den osmý. Otravné slunce. Téměř od samého rána se vše začalo kazit. Mraky se začaly protrhavat, místy vylezla odporně modrá obloha, tráva začala osychat a korunu tomu dala ta obrovská žhavá koule která zvedla teplotu z příjemných 12° na nesnesitelnych 18°. No jo ale co teď v takové výhni? To úplně rozhodilo koncept nasi tučňáčí dovolené. Ale vyzrál jsem na to. Děcka balíme a jedem na vodu!!!! Můj povel se setkal s nevídaným ohlasem. Lili se podlomily kolena, kotníky a kyčle, Jiří nastesti přes sluchátka neslyšel co se chystá tak vesele v nevedomosti meditovat, Tynka z toho šoku přestala na patnáct vteřin mluvit a Amalka se pokusila splynout s radiatorem. Bohužel žádný nenašla. A tak plní nadšení jsme vyrazili. Děvčata budou na laminatce poprvé tak jsme zvolili verzi long&slow. Dalesicka přehrada jako stvořená pro výuku držení stability, kde rovnou hladinu sem tam roztančí parník nebo motorový člun se ukázala vhodnou. Holčičky byly po prvních pár metrech zralé na rohypnol a Lili na rum. Ideálně celou láhev. Zatím co holčičky se během chvilky daly dohromady, Myška se dostávala do většího stresu z poskakujicich veverek. A tak po návštěvě Ontaria (jeden z ostrovu) jsme Tynku presadili k nám aby se moje láska měla možnost aspoň nadechnout. Většině týmu se dnešní akce velice líbila, ač to záměrně nedali najevo abych si naaaahodou moc nemyslel, ale já vím své. Milují moje báječné nápady A já zase je, za jejich trpělivost