Do ledových krajů Vysočiny
A je to tu. Lépe řečeno za námi. Dlouho chystaná a ještě více očekávaná expedice do ledových krajů Vysočiny. Hned z kraje musím podotknout že jsem se jednomyslně zvolil písařem této akce, pro svůj nezaměnitelný styl a smysl udělat i z ničeho něco, nebo z něčeho nic. Den prvý: předvoj vyráží na místo určení s jasným úkolem. Vytopit (pokud možno ne vodou) naše obydlí za každou cenu a všemi dostupnými prostředky ( dřevem, těly, dechem a teplem z domu dovezeným v jutových pytlích) aby závoj, který dorazí večer ( bo někdo pracovat musí) mohl v klidu v plavkách ujmout se číše. Plavky neproběhly, protože častým otužováním jsem se dostal zatím na teplotu 24° kdy jsem ochoten odložit bundu a při bezvětří i čepici, ale číše se konala. Děti milé, hodné. Teplota venku 16°. Teplota uvnitř 14°. Den druhý: chystáme se na výlet. Je krásně. Slunce tu bylo spatřeno dle pamětníků někdy v září a poletující sníh ve vichřici doslova láká na výšlap. Již od dveří bylo jasné že po větru to půjde lehce. Děti jsme zatížily kamením aby nelétaly příliš vysoko a s lehkostí větroně jsme odcupitali k prvnímu rozcestníku kde jsme po asi deseti minutové pauze kdy jsme nechali v dlaních rozmrznout oči zhodnotili že ani na nejkratší okruh 8km nemáme koule (což bylo u většiny zúčastněných zcela přirozené). Cesta zpět, stejně dlouhá jen dvakrát tak časově náročná protože proti větru neplatilo zpátky ni krok, nás dostala do stavu kdy děti přestali komunikovat a rodičové si tohoto vzácného jevu užívali. Bohužel ne na dlouho. Rychlost regenerace mladého organismu byla blesková. Tedy po pár minutách již standardně křik, pláč, dupání, vyražené dechy, obražené kosti, a zkrátka vše co k příjemnému večeru patří. Teplota venku 7°. Pocitová -56°. Teplota uvnitř 25° Den třetí: vyvěšuji prapor. Vidíme slunce a větry (tedy aspoň ty venku) jsou taky fuč. Druhý pokus o procházku se vydařil. Děvčata chytají bronz, chlapci paniku, děti se nás snaží marně přesvědčit otisky ve sněhu že jsou andělíčci. Jejich přetvářka byla odhalena a krutě ztrestána sněhovou salvou. Teplota venku 15° Teplota uvnitř 23°Den čtvrtý: je ve znamení návratu. Delší pobyt by znamenal silné poškození jater, ledvin a mozku. Přece jen se máme rádi. Děti jsou také obstojně poškozené tak se můžeme vrátit do nížin a lízat si rány. Přesto si troufám říct že i v budoucnu má smysl podobné akce opakovat aby nám naše potomstvo mělo za pár let co vyčítat